O světle


­
Denní světlo

Přirozené denní světlo a jeho změny během dne a během roku byly určující pro běh života našich předků a jsou pro nás důležité i dnes. Denní světlo se v průběhu dne mění a náš organismus na tyto změny reaguje.

Představte si Váš „perfect day“

  • Ráno Vás budí oranžová až červená barva vycházejícího slunce. Váš organismus se postupně probouzí do uklidňující světelné atmosféry.
  • Záhy ale slunce začne vrhat ostré stíny. Barva světla se mění v namodralou a Váš organismus se aktivuje. Posnídáte a dáváte se do práce.
  • Odpoledne stojí slunce na obzoru nejvýše. Barva světla je ostře studená. Již jste strávili oběd a vaše pracovní výkonnost vrcholí.
  • Večer slunce zapadá a kolem vás se opět objeví uklidňující teplé barvy, které navodí příjemný pocit únavy. Večeříte. Stmívá se. Je čas jít spát.

Možná se vám to zdá jako pohádka, ale podobné cykly navozují i sofistikované systémy řízení umělého osvětlení v kancelářích a výrobních provozech. Regulací intenzity světla a změnou barevného spektra stimulujeme a ovlivňujeme také růst rostlin a hospodářských zvířat.­

Ani moderní člověk nemůže žít bez denního světla a denních cyklů.

­ ­
  • Ranní vstávání do tmy a rychlý přechod k aktivní činnosti jsou nepřirozené pro každého z nás.
  • Když je několik dní zamračeno, slunce nám začíná chybět. Máme mrzutou náladu, zhoršuje se empatie a komunikace, snižuje se obranyschopnost organismu, v nemocnicích roste počet zdravotních komplikací, roste počet psychických problémů a sebevražd. Ne náhodou se severské národy potýkají s mnohem větším množstvím psychických a vztahových problémů, alkoholismem a jinými nežádoucími společenskými jevy než obyvatelé rovníkových oblastí.
  • Před spaním namísto toho, abychom se s uplynulým dnem loučili relaxací v rodinném kruhu nebo četbou knihy, doháníme pracovní resty za celý uplynulý den u namodralých obrazovek počítačových monitorů nebo „odpočíváme“ u televize. Není divu, že je pak těžké náš organismus nabuzený studeným modrým světlem utlumit a že přes všechnu únavu obtížně usínáme a náš spánek není dostatečně kvalitní.

Světlo se mění nejen podle denní doby, ročního období a aktuálního počasí, ale i podle nadmořské výšky (roste podíl UV složky), blízkosti moře (UV složka, změny spektra odrazem od vodní hladiny a v důsledku zvýšené vzdušné vlhkosti), zeměpisné polohy (úhel dopadajícího světla) a hlavně barevných ploch v okolí (vodní plocha, písek, les, pole, vegetace).

Přirozené denní světlo je vždy směs složek přímého slunečního svitu, rozptýleného světla v atmosféře, mracích, případně pevných částicích v ovzduší a světla odraženého od okolních předmětů. Jinak světlo odráží moře, jinak sníh, hnědé zorané pole, zelená jarní vegetace, pole zlátnoucích klasů obilí nebo barevné fasády budov ve městech. Světlo uvnitř místnosti je navíc modifikované průchodem přes okenní skleněnou tabulku (pohlcuje UV složku) a záclonu a odrazem od stěny, stropu, podlahy a okolních předmětů a nás samotných.

Abychom všechny tyto světelné změny zvládli, je náš organismus vysoce adaptabilní a změny barevného spektra, pokud nemáme s čím srovnávat, vnímáme v podstatně menší míře, než tomu ve skutečnosti je. Navíc vnímání našeho světelného okolí je u každého z nás velmi subjektivní. Velkou roli hraje náš věk, pohlaví, životní zkušenost, profesní zatížení a náš zdravotní stav.

­
  • Nejlepší vidění máte v mladém věku. Při stárnutí se nám oční čočka postupně zakaluje, vnímání barev se zplošťuje a rozvíjejí se další oční vady.
  • Ženy jsou schopny rozeznat a pojmenovat až neuvěřitelné množství barevných odstínů. Většina mužů si vystačí s barevným modelem RGB a barvy jako lososová, levandulová, karmínová aj. jim mnoho neříkají.
  • Specifické barevné vnímání bylo životně důležité pro národy bytostně závislé na přírodě. Eskymáci rozeznávají mnoho odstínů bílé, aby mohli rozeznat kvalitu sněhu a ledu a ten se pod nimi při chůzi po zamrzlém moři nepropadl. Přímořské národy vnímají více odstínů modré a šedé, aby mohly při plavbě vyhodnotit stav počasí a včas se vyhnout blížící se bouři, případně podle odstínu moře odhadnout jeho hloubku a jestli pod lodí není hejno ryb. Obyvatelé deštných pralesů rozeznávají mnoho odstínů zelené, protože je pro ně životně důležité rozlišit druhy rostlin a jestli jsou jedlé.
  • Velkou roli hrají i obecné společenské stereotypy. Tráva je v našem pojetí reality vždy zelená, obloha modrá, sníh bílý, barvy dělíme na teplé a studené, pravá bílá je sněhobílá, bílá je pro nás barvou čistoty, zatímco černou barvu máme spojenou se smrtí. Jiné národy ale mají smrt naopak spojenu s barvou bílou. Národní barvy se objevují na vlajkách, znacích a státních symbolech.
  • Zemědělec potřebuje rozlišit především odstíny zelené, hnědé a žluté barvy, aby včas zasel, správně pečoval o rostliny a sklidil. Obsluha vysoké pece potřebuje vnímat specifické barevné odstíny žluté a červené barvy tavícího se železa. Pekař potřebuje jediným pohledem podle žlutohnědého nádechu zjistit, jestli jsou už rohlíky dostatečně upečené. Pro prodejce barev a textilu, pracovníky v oblasti DTP a tisku je rozpoznávání široké škály barev profesní nutností. Samozřejmě ve všech těchto oblastech lidský faktor postupně nahrazují sofistikované měřící metody, které na rozdíl od člověka „vidí" lépe. K výběru barvy šatů nebo barvy stěn ve vašem novém bytě ale určitě raději přizvete kamarádku, než spektrometr.

Co vlastně sami objektivně víme o našem aktuálním barevném vnímání? Počítačový monitor lze barevně zkalibrovat snadno. Co ale naše oko? Kdysi nás zkoušeli v autoškole, jestli rozeznáme červenou a zelenou barvu. Ale to už bylo dávno … A i naše osobní barevné preference, viditelné například v oblékání, se v průběhu našeho života mění.


­
LED světlo

LED světlo je umělé a přitom může být přirozené.

Jeho výhodou je, že má obrovskou variabilitu a pomocí sofistikovaných řídících prostředků si můžete nastavit libovolnou barevnou teplotu světla plně odpovídající vašim potřebám. Tedy i jakoukoli barevnou teplotu odpovídající světlu přírodnímu.

  • Extrémně teple bílé světlo - cca 2.700K - odpovídá barvě plamenů ohně nebo svíčky (až méně než cca 1.900K), barvě světla vláknových žárovek a odstínům oblohy při východu a západu slunce. Navozuje pocit tepla, klidu a pohody. Hodí se pro odpočinek a relaxaci, do ložnice a jiných klidových zón. Je vynikající pro osvětlování dřevěných interiérů, dřevěného nábytku a doplňků a pro designové aplikace.
  • Teplé bílé světlo – cca 3.000K – odpovídá klasickému osvětlení místnosti pomocí vláknových žárovek. Navozuje pocit klidu, tepla a pohody. Hodí se pro osvětlení obytných interiérů, do domácnosti nebo do hotelových pokojů. Je vhodné zejména pro rustikální interiéry, nasvětlení dřeva a prostředí s teplými barvami.
    ­
  • Neutrální bílé světlo – cca 4.000K - odpovídá dennímu světlu v místnosti, které vzniklo jako směs světla přicházejícího do místnosti oknem a světla modifikovaného odrazy od stěn, stropu, podlahy a předmětů v interiéru. Hodí se pro každodenní běžné aktivity. Je univerzální a barevně neutrální. Nechává vyniknout přirozeným barevným odstínům osvětlovaných předmětů.
  • Studené bílé světlo – cca 6.000K - odpovídá venkovnímu dennímu světlu. Je namodralé a vzbuzuje pocit chladu. Podporuje aktivitu, výkonnost, rozpoznávání detailů a soustředění. Hodí se pro pracovní zóny, technicistní interiéry s kovově lesklými povrchy, pro koupelny, WC a pro technické a venkovní prostory.
  • Velmi studené světlo - cca 10.000K - odpovídá svitu slunce při odpolední jasné obloze na horách, u moře nebo na sněhové pokrývce. Navozuje pocit chladu, prostoru a aktivity. Způsobuje namodralý odstín bílých předmětů a tím subjektivně zvyšuje barevný kontrast bílé vůči ostatním barvám. Hodí se pro reklamu, vytváření designových světelných linií a obrazců, designové osvětlení nábytku nebo umělecké performance.
  • Tzv. denní nebo průmyslová bílá – cca 5.000÷5.500K – odpovídá průměrnému odpolednímu dennímu světlu, kdy je obloha zatažena lehkým oparem, nebo jsou na ní mraky. Je to kompromis mezi studenou a neutrální bílou, kdy světlo působí na organismus stimulačně, ale je ještě zachována věrnost barev. Hodí se do prostorů s vysokou tělesnou námahou, pro dlouhodobé udržení pozornosti a do prostorů s vyšší teplotou prostředí. 5.500K je mimo jiné i základní barevná teplota pro fotografickou techniku a stejnou barevnou teplotu mají i výbojky fotografických blesků.

LED světlo bude vždy takové, jaké ho chcete mít.


­
Základní veličiny
  • Světelný tok (lm=lumen): Celkové množství světla vyzářeného svítidlem do prostoru ve všech směrech. Jde o objektivní veličinu, která umožní vzájemné srovnání svítidel s různými vyzařovacími charakteristikami.
  • Vyzařovací charakteristika: Udává, do jakých směrů a kolik svítidlo svítí. Většina svítidel je konstruována tak, aby jejich světlo bylo měkké a uživatelsky příjemné a aby svítila do širokého vyzařovacího úhlu a co největší plochou. U reflektorových svítidel je naopak vyžadován úzký světelný kužel s co nejvyšší intenzitou v hlavním směru. Pro profesionální praxi a světelné výpočty popisují vlastnosti svítidla tzv. eulumdata.
  • Barevná teplota (K = Kelvin): Udává odstín, resp. povahu světelného spektra vyzařovaného bílého světla. Barevnou teplotu volte podle účelu, pro který chcete světlo použít. Pro domácnost a interiér pohodovou teplou bílou, pro venkovní prostředí nebo technicistní koupelnu studenou bílou a při požadavku na věrné barevné podání nasvětlovaných předmětů neutrální bílou. Odrazem světla od podložky se spektrum světla, a tím i barevné podání osvětlovaných předmětů, mění.
  • Koeficient barevného podání (Ra, resp. CRI = Color Rendering Index): Popisuje vyrovnanost světelného spektra a udává, jak dobře jsou při daném světle rozlišitelné barvy. Sluneční světlo má CRI=100, pro běžné umělé osvětlení je standardem CRI>80 a v případech, kdy je třeba dobře rozeznávat barvy (prodej oděvů, klenotnictví, grafika, práce s barvami), CRI>90. Pro speciální účely (medicína, chirurgie, fotografie, výtvarníci) se používá CRI>95 a více.
  • Příkon (W=Watt): Udává spotřebu elektrické energie pro generování jmenovitého světelného toku. Příkon, světelný tok a světelná účinnost jsou přímo související veličiny. LED žárovka o příkonu cca 6W díky vysoké účinnosti LED vyzáří stejné množství světla jako klasická vláknová žárovka 60W.
  • Světelná účinnost (lm/W): Udává, jak velké množství dodané elektrické energie se promění v užitečné světlo. Zbytek energie se promění v teplo, které je třeba převést do okolního prostředí, ve většině případů do okolního vzduchu. Světelná účinnost vláknové žárovky je cca 12lm/W, zářivka dosahuje cca 100lm/W, samotná LED cca 200lm/W podle provozního režimu, LED žárovka cca 120lm/W a sofistikované LED svítidlo cca 180lm/W. Účinnost LED diod samozřejmě dalším vývojem neustále stoupá. Světelná účinnost samotného světelného zdroje (žárovka, zářivka, LED dioda) je vždy větší, než účinnost z něj vyrobeného svítidla. Je totiž třeba vzít v úvahu i elektrické ztráty napájecího zdroje a ztráty při odrazech a rozptylu světla v difuzorech a mřížkách. Jmenovitý údaj o účinnosti svítidla naleznete v jeho technické dokumentaci.
  • Oslnění (činitel UGR): Nepříznivý stav pro náš zrak, kdy oko je stimulováno větším světelným podnětem, než na který je adaptováno. Kvalitní svítidla mají UGR<19. Činitelem UGR nelze hodnotit bodová svítidla (reflektory) a plošná svítidla (podsvětlení stropu).

Chcete se dozvědět více o osvětlování a světelných veličinách?
Disponujeme vlastní měřicí světelnou laboratoří.

Kontaktujte naše obchodníky nebo techniky